Morálka dnešních obchodníků? Nulová. Žijeme snad jen pro peníze?

Vydělat za každou cenu, jak jsou na tom ostatní mě nezajímá

Takto nějak by se dal charakterizovat životní postoj tohoto pána. Nezajímá ho, že současná finanční krize zasazuje hlavně státy a jejich ekonomiky, nezajímá ho, jestli je ekonomika zdravá nebo ne, jemu jde jen o to, aby na dané situaci vydělal. Právě takovíto investoři pak stojí za současnými problémy, takoví, kterým jde jen o vlastní výdělek, a jestli to nějak poškodí ostatní, na tom jim již nezáleží. Nevadí jim, že mnoho států Evropy, ale i USA si nejsou schopny poradit se svým zadlužením, oni na krizi vydělají a proto jí vítají. Kam se poděla morálka u těchto lidských hyjen bych se nechtěl raději ani dozvědět. Právě takovíto lidé jsou nebezpečím pro rovnoměrný a stabilní rozvoj státních ekonomik, vždy hledají cestu, kterou proniknout a tím ještě rozšíří trhlinu, kterou většina státních ekonomik má, trhlinu v podobě dluhů.

Zkusme se zamyslet, kam se dnešní společnost dostala. Nástup liberalistických ideí vytvořil dokonalého člověka, člověka, který nehledí na druhé, ale jen na sebe, na svůj vlastní zisk, vždyť žije jen jednou, tak proč nevyužít příležitostí, které mu život nabízí, i když tím zničí život mnoha jiným lidem, kterým by stačil běžný poklidný život. Chce vydělat teď. Řekl bych, že jsme horší, než tlupa pravěkých lidí, kde fungovala alespoň nějaká vzájemná pomoc, spolupráce a úcta přinejmenším ke starším. Vždyť i současná politika Vlády ČR nám ukazuje, že s tím, koho v životě potkalo neštěstí, už společnost nepočítá a ať si poradí jak chce. Ztratil jsi práci? Najdi si novou - vždyť zde máme jen zhruba 8% nezaměstnanost. Že jsi ji nenašel? V tom případě si vyber - veřejné práce, nebo tě odrovnáme úplně. Zajisté je třeba zmenšit výdaje státu, ale není přece možné rušit veškerou podporu, kam myzí všechny peníze státního rozpočtu? Cesta škrtů není cesta, je to jen jednoduchý způsob, jak snížit deficit státního rozpočtu o mizerných pár procent. Vláda sice sníží tento deficit, ovšem nenechte se mýlit, náš dluh stále roste. Co je ještě horší, když se dobře zamýslíte, zjistíte, že tento dluh je téměř nesplatitelný. I když snížíme schodek státního rozpočtu, dosáhnout vyrovnaného či přebytkového rozpočtu je téměř nemožné. A i kdyby bylo, dluh stále nabíhá, protože není bezúročný a platíme i za jeho údržbu. Splatit státní dluh je tedy nemožné a nevěřím, že by to náš stát dokázal. Je tady ale přece někdo, kdo je více, než stát - mezinárodní banky, fondy a další instituce ženoucí se za nekonečným ziskem. Český stát nedokáže pořádně vybrat daně z příjmů, proto si to vynahradí daní z přidané hodnoty, jejíž výběr je nejjednodušší a kterou prostě musíme zaplatit. Ne, tomuto ne nedá říkat rozumná hospodářská politika. Jednoduše jde o přenášení závazků státu na občany, kterým buď klesne životní úroveň, nebo se začnou zadlužovat místo státu. A řešení? Optimalizovat výběr daní, zaplatit více úředníků provádějících kontroly a místo řečí o potírání korupce opravdu konat - zvýšit počet soudních úředníků, zrychlit soudní procesy a ukázat, že ten, kdo bude takto využívat společnost, nebude trpěn. Hledat další zdroje přímů a optimalizovat ty současné, to by mělo být cílem vlády, nikoli ještě více zatěžovat obyvatele, již tak zatížené inflací a růstem životních nákladů, neúměrně k růstu platů.

Dokud budeme využívat jeden druhého, společnost bude upadat

Budou-li existovat takovéto parazitické vztahy, protože právě takovíto investoři by měli být nazýváni parazity společnosti, na které se snaží pouze vydělat a nic pro ní neudělat, bude vývoj lidstva jako celku směřovat možná k zbohatnutí některých vrstev, nikoliv však ke zlepšení situace většiny a hlavně k optimálnímu využití zdrojů naší planety tak, aby zde lidstvo mohlo žít další řadu let. Každý by měl společnosti něco dát, ona by se mu měla odvděčit, hlavní hodnotícím kritériem člověka by měla být jeho morálka a opravdové schopnosti, nejen jeho jmění. To, že dokázal vydělat na úkor druhého neznamená, že je lepší než ostatní. Spíše naopak. Dospěl-li ale k majetku čestným způsobem, plně mu náleží a plně si ho zaslouží.

Zkusme tedy netolerovat takovéto nemorální jedince a pojďme vstříc symbiotickému vývoji, větší spolupráci a menšímu vlivu nadnárodních společností. Právě ve spolupráci je naše budoucnost, nikoliv v ziscích jednotlivců a jednotlivých společností.