Vyhledávání a překlad

Staňte se členem webu
Členství v našem webu může mít dvojí charakter:
  1. staňte se registrovaným čtenářem a získejte tak pravidelný přehled novinek na svůj e-mail, vlastní uživatelský účeta další výhody
  2. chcete-li se stát aktivním členem webu, společně s námi tvořit články a prosazovat názory zdravého rozumu, napište nám!
Jaký je Váš názor?
Jste spokojeni s útlumem zemědelství v České republice?
Počet hlasů: 11
Doporučujeme
Proč je na webu reklama?
Reklama na webu Zarozvoj.ic.cz ma za cíl zajistit soběstačnost webu v oblasti pokrytí nákladů na webhosting a doménu. Web je zatím umístěn na bezplatném hostingu a pouze pod doménou III. řádu, avšak právě výnosy z reklamy by měly uhradit náklady za lepší hosting a vlastní doménu.
Děkuji za pochopení
Brusel schválil dovoz méně kvalitních potravin na východ

Dle nedávného zjištění nadnárodní výrobci potravin balí pro různé země různou kvalitu - Brusel jim posvětil možnost "upravit" výrobky pro různé trhy!

€uro - opravdu výhodné?

V této sekci bych se rád věnoval velmi aktuálnímu, ale také zároveň velmi obtížnému ožehavému tématu, které vyvolává nejen mezi občany ČR různé názory - výhodnosti a nevýhodnosti jednotné měny Eura.
Euro a obecně společná měnová a hospodářská politika jsou jakýmsi posledním integračním stupněm Evropské unie, cílem, kterého chce dosáhnout. Není však tato idea trochu utopická, jak ukazuje dnešní dění v Eurozóně? Možná ano, možná to byl jen špatný přístup současných politiků a Euro je ve skutečnosti opravdu cestou ke stabilnímu hospodářskému vývoji.

Stručná historie Evropského společenství - kroky integrace

  • ESUO - roku 1951 podepsalo 6 zemí (Německo, Francie, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemí) smlouvu o Evropském společenství uhlí a oceli. Základním cílem ESUA bylo znovu nastartovat těžký průmysl po 2. světové válce, podpořit obchod s těmito komoditami a také tak trochu ustanovit dohled nad Německem, aby nemohla být připravována nová válka.
  • Roku 1958 pak vzniklo Evropské hospodářské společenství, podpisem smluv o EURATOMU a EHS. Vznikla tak první forma integrace - pásmo volného obchodu, v rámci něhož členové společenství obchodovali mezi sebou bez cla, vůči třetím zemím (nečlenům) však uplatňovali vlastní zahraničně-obchodní politiku. EURATOM si pak klade za cíl rozvoj mírového využití jaderné energie, ale zároveň také dohled nad využíváním jaderných technologií. Tyto smlouvy byly jakýmisi předchůdci Evropského společenství.
  • Další změna přišla v roce 1968, kdy kromě toho, že bylo společenství přejmenováno na Evropské společenství, byla zavedena druhá forma integrace - celní unie. Ta obnášela prvky předchozího pásma volného obchodu, ale navíc členské země uplatňovaly společnou zahraničně-obchodní politiku vůči nečlenům.
  • Rok 1993 pak přinesl třetí stupeň integrace - jednotný vnitřní trh. Ten je založen na 4 svobodách - volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu.
  • Poslední stupeň integrace, tedy hospodářská a měnová unie je budována od roku 1999 a její součástí je právě projekt Eura. Společná hospodářská politika znamená jakési hrubé sjednocení hospodářských politik jednotlivých států, koordinace v klíčových otázkách, státy si mají zachovat svou vlastní hospodářskou politiku z větší části. To však nevylučuje zásahy EU, jak vidíme dnes.

Právě na těchto krocích k stále větší integraci vidíme hlavní cíl této funkcionalistické integrace - postupné stále větší hospodářské spojování a slučování.

Historie společné měny - Euro

Samotnému Euru předcházel již od roku 1979 Evropský měnový systém, jehož úkolem bylo stabilizovat měny členských států, ochránit je před výkyvy a to jakýmsi vzájemným propojením. K tomu sloužila také "košová" měna - ECU.

Maastrichtská smlouva uzavřená v roce 1992 pak kromě tří pilířů EU stanovila také plán k zavedení společné měny, přesněji na započetí posledního integračního stupně - hospodářské a měnové unie.

A to se již dostáváme do roku 1999, kdy byla zavedena společná měna Euro jako deviza (pro bezhotovostní platební styk) a zároveň začaly země provádět společnou měnovou a hospodářskou politiku.

Konečně v roce 2002 pak začalo Euro fungovat také jako valuta, tedy měna pro hotovostní styk.

Země, které Euro nepřijaly

Mezi členskými státy EU se však našly země, které si vyjednaly výjimku z povinnosti přijmout Euro a přijetí této společné měny se tak vyhnuly. Stále užívají své národní měny a k tomuto kroku je zřejmě nevedlo jen zalíbení ve vlastních bankovnkách a mincích. Jak uvidíte, země, které Euro nepřijaly, patří mezi hospodářsky nejrozvinutější a tak zřejmě Euro nepřijaly z pádných důvodů. Konkrétně Euro nepřijaly tyto země:

  • Spojené království Velké Británie a Severního Irska
  • Dánsko
  • Švédsko

K tomuto kroku je vedly racionální argumenty a poznatky, mezi nimi fakt, že domácí měna může v případě hospodářského propadu uchránit domácí ekonomiku před vnějšími vlivy, může tedy při správné měnové politice složit tak trochu jako ochranná bariéra. Nedokáže sice zabránit všem negativním vlivům, ovšem, jak se ukázalo také v době recese kolem roku 2008, i České republice napomohla vlastní měna udržet se na nohách lépe, než mnoho ostatních zemí.

Evropská centrální banka versus národní banky

Národní banky (v ČR Česká národní banka)

Země, které neužívají společnou měnu Euro mají vlastní národní banku, tedy banku, která není podnikatelským subjektem, ale jejím úkolem je pečovat právě o stabilitu národní měny, stabilitu cen --> tedy udržet inflaci na nízké úrovni, ale také dohlíží na finanční trh, zejména komerční banky, které jsou podnikatelskými subjekty, taktéž určuje množství peněz v oběhu atd. Můžeme tedy říci, že národní banka dobře zná místní specifika a reaguje tak, aby zabezpečila stabilní hospodářský vývoj v dané zemi. Právě díky této ryze vlastní hospodářské a měnové politice se pak stát může účinnějí bránit okolním vlivům. I když je pravdou, že v roce 2008 jsme byli členem EU, avšak díky faktu, že nejsme v Eurozóně jsme měli větší samostatnost v oblasti hospodářské a hlavně měnové politiky, všeobecné oslabování v rámci Eurozóny se tak k nám nemohlo tolik šířit. Co se však stane, když jsou pravomoce národních bank omezeny a jejich úlohu přebírá z velké části Evropská centrální banka, která však musí vést politiku kompromisu pro všechny země Eurozóny?

Evropská centrální banka

Byla zřízena speciálně pro společnou měnu Euro, funguje od roku 1998 a jejím hlavním úkolem je pečovat o stabilitu Eura a stabilitu cen ve státech Eurozóny. Zároveň stanovuje jakousi hlavní strategii v oblasti měnové politiky. Ve státech, které přijaly Euro přebírá ECB řadu pravomocí těchto národních bank. Stanovuje taktéž úrokové míry a emituje samozřejmě bankovky a mince Eura. Výhodou ECB může být její zázemí, nezávislost, silné základy zemí společně, avšak na druhou stranu nevýhodou je právě fakt, že řídí měnovou politiku pro státy s různou mírou rozvoje. Podobně jako národní centrální banky nakupují státní dluhopisy, nakupuje ECB dluhopisy států Eurozóny a intervenuje Euro na devizovém trhu, to znamená ovlivňuje jeho kurz řízeným nákupem a prodejem deviz. Ano, vzhledem k velikosti a síle, která za ECB stojí, může efektivně zasahovat v době recese, pokud ale ekonomiky států budou stále na jiném stupni vývoje, vždy budou dopady na konkrétní státy různé. To znamená, že musí vést politiku kompromisu.

Možné konkrétní dopady přijetí Eura

Dost úvodní teorie, přejděme ke konkrétním pozitivům a negativům, které by nám Euro mohlo přinést. Čekáte-li obšírný výpis nevýhod, musím na druhou stranu říci, že Euro skýtá také své výhody a ty nemůžeme opomíjet.

Výhody společné měny Euro

  • odpadají problémy s konverzí měn - výhoda hlavně pro turisty a cestující po zemích EU
  • objektivnější porovnání cen v rámci EU
  • lepší podmínky pro exportéry